Jaké to bylo v těch Burgundských Vinicích

Tak po dlouhém čekaní se někteří z vás, kteří to vydrželi, dočkali konečně slibovaného vyprávění o výletu na inlajnech po burgundských vinicích......

Pátek 07/09

Liberec – Paříž

Odjezd z Liberce byl naplánován jízdním řádem Student Agency na 15hod. Když jsem viděla, co všechno jsem zabalila, raději jsem upozornila Stéphana (alias San-Ra) předem. Stéphane je jeden ze členů sdružení „Mardi c´est roller (MCR)“, kteří organizovali tento výlet, a byl od té dobroty a nabídl se, že mě vyzvedne v Paříži na nádraží Gallieni, abychom spolu a jestě s Philippem pokračovali směrem k místu určení startu výpravy – Auxerre. Nicméně po cestě do Prahy mi stihl ještě zavolat, ujistit se, že jsem se opravdu nalodila a vysondovat, na čem bruslím. Po té, co jsem se přiznala ke svým fitneskám se sjetýma 78, které už byly jeté, když jsem s nima brázdila Le Mans, což jsem mu raději zamlčela, zkonstatoval, že takhle by to opravdu nešlo a slíbil, že mi přiveze �áký lepší, co má doma navíc v garáži. Ano Víťo, měl jsi pravdu, jen jsem nečekala, že to přijde tak brzy (Víťa mě „varoval“, že až frantíci uvidí moje kolečka, určitě mě začnou přemlouvat do větších . Nicméně odjezd z Prahy proběhl bez větších problémů, jen vytáhnout ten loďák z metra na Florenc byl krapet oříšek. Jeden mladík, kterého jsem odchytla, se mě ptal, kam že to jedu na vodu … Opět jsem využila služeb Studentů a pohodlným busem zpoloviny plným jsem se v 19hod vydala vstříc nevšedním zážitkům.

Sobota 08/09

7km, Auxerre

Příjezd do Paříže v 7:45. Menší zpoždění, nicméně cesta byla velmi příjemná. V 8 hodin pro mě přijel můj „pařížský otrok“, jak se sám pojmenoval, dali jsme si kávu, croissanty a jeli jsme vyzvednout Philippa. Cesta do Auxerre – místa setkání, ubíhala v příjemné společnosti a po cestě jsme si ještě poslechli reportáž v rádiu o naší cestě od jedné z účastnic a členky spolku MCR Nathalie. Po příjezdu do kempu jsme postavili stany, byla mi vyměněna ona zmíněná kolečka a čekali jsme další účastníky. Za námi dorazili Xavier z Toulouse, Arnaud – ředitel výpravy a jeho rodiče, Nathalie, Belgičani Isabelle a Jean-Francois, Němka Kirsten, Rusové Maša, Ed, Světla, Nataša, Vasil a ostatní Frantíci – Nicolas, Vincent, Frédéric, Olivier a Ludovic. Takze sečteno shrnuto, celkem 19 bruslařů – 10 Francouzů, 2 Belgičani, 1 Němka, 1 Češka a 5 Rusů + 4-členný doprovod, neboli staff+pes. Arnovi rodiče spolu s Joseline, Jacky a obráncem (psem) Otisem přijeli, aby zajišťovali logistiku a kuchyni a Arnův tatínek, aby nám vyvářel slibované burgundské speciality. Celou dobu jsem si říkala, jak nám asi budou vyvářet, když spíme v kempech. Nicméně gurmándský národ nezradil svou pověst a skutečnost předčila veškerá má očekávání. Ve vozíku, který byl připevněn za autem, bylo místo pro klasickou ledničku, troubu a dvoumístný vařič. Myslela jsem, že špatně vidím… Když už byli všichni v kempu, dali jsme si první malou vyjížďku po Auxerre a po návratu do kempu každý přinesl speciality ze svého regionu či země a tím začal týden výborné kuchyně a zábavy. Jakožto zástupce ČR jsem přitáhla pivo, syrečky, tlačenku, makovec, chleba, Bechera, okurčičky a �ákou tu uzeninku. Posléze jsem zjistila, že toto bude jako předkrm a zákrm, přestože to bylo avízováno jakožto večeře, neboť jako hlavní chod nám na stole přistála dý�ová polévka, sladký meloun vylévaný ko�akem a česnekové topinky s vejcem zalité omáčkou z červeného vína a cibule. Po Becherovce se jen zaprášilo, hlavně ruští přátelé ji velice ocenili . Trochu jsme poklábosili, poseznámili se a šli spát, abychom byli ráno ve formě.

Více foto (výběr):"":[http://www.mardicestroller.com/article859.html]

Více foto (vše):"":[http://www.mardicestroller.com/article867.html]

Pokračování příště…