Jaké to bylo v těch Burgundských Vinicích, I.

Neděle 09/09

73km, Auxerre – Chitry – Merry-s-Yonne
Předpokládaný odjezd z kempu v 8:45. Což bylo i dokonce oznámeno v rádiu, aby nás přišlo místní obyvatelstvo podpořit! Nicméně francouzi nezklamali a odjezd se ve finále konal o hodinu později. Hádejte, kdo na nás asi tak dlouho čekal…;-)

Byli jsme rozděleni do tří skupin podle úrovně (šla jsem automaticky do té poslední a vyrazili směrem Chitry, kde jsme po příšerném stoupání navštívili náš první místní sklípek s degustací lokálních vín a specialit. Tento první stoupák byl prvotní příležitostí vyzkoušet funkčnost vozíku připojeného za doprovodným vozem, ve kterém se mimo jiné převážely i naše věci na celý den. Po mírném ovíjení pokračujeme kousek výše, abychom si dali sendviče a po nějaké té
hodince a půl pokračujeme v cestě směrem k Mery-sur-Yonne, kam jsme dorazili kolem 18.hodiny.

Zbývá tak čas akorát na postavení stanů a jejich vysušení z ranní rosy, dát si sprchu a pokračovat menším „apéro“ (u francouzů vše, co se dá uzobávat a upíjet před hlavním jídlem, jako třeba sklenka čehosi dobrého, oříšky, chipsy, plátky klobásky, …). Po té následuje výborná večeře, ke které nám byli naservírováni šneci, dušená rolka šunky s rýží, camembert a jablečný koláč jako desert.

Odkaz na foto (výběr):"":[http://www.mardicestroller.com/article860.html]

Odkaz na foto (vše):"":[http://www.mardicestroller.com/article867.html]

Pondělí 10/09

69km, Merry-s-Yonne – Vézelay – Morvan – St.Agnan

Vzbudili jsme se do pořádné zimy a pořádné mlhy. Naším dnešním cílem je St.Agnan s návštěvou katedrály ve Vézelay. Po opět úmorném stoupání na kopec ke katedrále a její prohlídce nás čekalo několik kilometrů klesání po příšerném povrchu, něco jako pevný šterk zatavený do asfaltu, který nebyl asfalt, kde jsem si definitivně oddělala novou brzdu (podotýkám namontovanou den před odjezdem do Francie; jak dlouho vy tam máte tu vaši…? . No což, musela jsem zvolit jiný způsob brždění.

Během polední žranice mi kluci namontovali brzdu novou, takže nic nebránilo dalšímu pokračování. Pouze bych podotkla, že brzda nebyla originál Rollerblade, takže musela být trochu poupravena, aby šla nasadit do mé brusle. Nasadit šla a sundat šla také a to rychleji, než jsem očekávala. Neboť při dalším klesání jsem si chtěla před zatáčkou břibrzdit, abych do něčeho nevlítla, ale ejhle, jen co jsem se dotkla asfaltu, který nebyl asfalt, brzda hup do pole a já hup záda a brzdila jsem vším možným, jen ne brzdou. Velmi solidně jsem jim vyčistila silnici, neboli hezky česky jsem si pěkně natrhla prdel. Při pokusu o zastavení tragédie jsem si říkala, kde asi soudruzi z Francie udělali chybu…

Po mírném šoku a posbírání zbytku mýho já jsem byla naložena do doprovodného vozidla, byla mi nacpána do chřtánu Arnika (vřele doporučuju na modřiny!!!) a snažila jsem si říkat, že jsem přece holka ze severu, že musím něco vydržet. Asi po hodině jsme sbírali další „spadlou hrušku“, tentokrát belgickou, která dopadla o něco lépe než já, prdel měla „jen“ modrou. Večer jsme dojeli do kempu, kde nás už čekaly postavené stany, tedy jen některé jedince, kteří vlastnili stany zn.Quechua, které se jen vyhodí do vzduchu a on je během 2sec postavený. Dnešek byl poměrně náročný, kromě mě a Isy spadl ještě Džin, ale naštěstí nic vážného.

K večeři jsme měli okurkový salát a nějakého ptáka, jehož původní podobu jsem zjistila až po nahlédnutí do slovníku – tedy perličku – to se ještě musím podívat na net, jak to vypadá, když to má i peří a kouká to – já, dítě z města… No, byla s kapustou a s rýží zapečenou se sýrem. Každá večeře je obvykle doprovázena 2 – 3-mi druhy vín, sýrem a občas i místní třeš�ovicí. Tentokrát třeš�ovici doplnila ještě bublanina.

Odkaz na foto (výběr):"":[http://www.mardicestroller.com/article861.html]

Odkaz na foto (vše):"":[http://www.mardicestroller.com/article867.html]

Pokračování příště…